Vítejte na stránce věnované především páru HG/SS.
5 Díl

Nejhorší je, když člověk ztratí člověka, kterého doopravdy miloval, ještě horší však je, když se vám v jednom kuse o něm zdá a vy nemůžete zapomenout a už jen tupě doufáte, že ty krásné sny budou ještě někdy reálnými.


Carlo rychle zavěsil telefon a rozběhl se směrem k východu. Uvědomoval si, že nemá moc času, jediné co v tuhle chvíli věděl je to, že nehodlá ztratit svého dlouholetého přítele. Když konečně došel ke svému autu rychle do něj nastoupil a odjel.

Melisa se zvedne ze židle a rozhlédne se po svém pokoji. Po chvíli vytáhne tašku a začne do ní házet své oblečení, kterého zrovna moc nemá. Když tašku zavře, přejde ke dveřím a opatrně nahlédne do vedlejší místnosti. Moc dobře věděla, že jsou všichni na večeři, ale musela mít jistotu, aby ji nikdo neviděl. Kdyby ji někdo načapal, jak chce utéci z dětského domova, už by nikdy neměla tu šanci se odtud dostat. Když zjistila, že je vzduch čistý, vydala se směrem k východu.

Miami, Florida
Daniel a Catalina právě vylezli z vody, zrovna když Catalině zazvonil telefon. Podívala se na displej mobilu, a když zjistila, že ji volá Laura, rozhodla se telefon vzít.
„Ahoj Cat, to jsem ráda, že si mi to vzala,“ řekla do telefonu celá šťastná Laura. „No, jsi moje nejlepší kamarádka a zároveň jediná, komu telefon zvednu. Moc dobře víš, že chci mít ode všech klid,“ upozorní ji a při tom pohlédne s úsměvem na Daniela. „Uvědomuju si to, ale jde o Lucase.“ „Co je s Lucasem?“zeptá se neklidně Catalina. „No víš, od té doby co jsi odjela, se hrozně změnil. Neustále je opilý a smutný. Já už si s ním nevím rady, jestli se brzo nevrátíš, tak se obávám, že to s ním dopadne špatně,“postěžuje si. „Pro něj by možná bylo lepší, kdybych se nevrátila, ale to nebudeme teď řešit. Hlavně mu neříkej, že si se mnou mluvila ani nikomu jinému.“ „Neboj se, ale kdy se vlastně plánuješ vrátit?“ „To ještě ani sama nevím, ale v nejbližší době to asi nebude. Nezlob se na mě, Lauro, ale už budu muset končit, ještě ti zavolám. Měj se,“ ještě než stačila Laura cokoliv říct, Catalina zavěsila telefon. „Kdo je to Lucas?“ zeptal se ji po chvíli mlčení Daniel. „To je jeden můj kamarád, který má teď vážné problémy, ale nebudeme se teď přece bavit o něm,“ usmála se a opatrně ho políbila na ústa. Po chvíli se jejich polibek prohloubil.

Mexiko city
„Ahoj Lucasi,“ pozdraví ho nadšeně John. „Ahoj Johne, ty si vždycky musíš vybrat vhodnou chvíli na návštěvu,“poznamenal s úšklebkem Lucas. „No odběhl jsem z práce, musím přece někdy navštívit svoje dvojče, nemyslíš?“zasměje se John a vstoupí do dveří. „Já jen, že zrovna teď nemám na nikoho náladu, takže si tu zbytečně.“ „Ale ty v poslední době nemáš náladu na nikoho. Dokonce ani sám na sebe. Řekni mi, prosíme, proč jednoduše nepočkáš, až se Catalina vrátí? „Proč? Vy to nikdo nechápete. Já ji miluju a ona je někde daleko ode mě, kde je miliony jiných chlapů. To se ti zdá málo?“ rozčileně vykřikne Lucas. „Lucasi, musíš to brát s trochu větším nadhledem. Ona se vrátí a to jestli tam bude mít s někým románek, tak si rozčilováním moc nepomůžeš. Snaž se na to nemyslet a dělej něco užitečného,“ snažil se jo trochu povzbudit. „Mě hrozně štve to, že mi ani nezavolá…“ postěžuje si nešťastně Lucas.

Melisa konečně došla k východovým dveřím. Skrčila se, aby ji chlap, co sedí v kabince, nemohl vidět. Opatrně to podlezla na druhou stranu. Když byla konečně venku a cítila čerstvý vzduch a svobodu, byla šťastná. Nezajímalo ji, že nemá domov, hlavní pro ni bylo to, že je volná. Rozběhla se neznámo kam.

Miriam měla přestávku a pila kafe. Chvíli tam jen tak seděla a přemýšlela, ale po chvíli vytáhla z kabelky fotku Johna. Zamilovaně se na ni dívala. Zase ji rychle uklidila, aby si toho nikdo z práce nevšiml. 

Carlo přijel k domu Rodriga. Vystoupil z auta a rozběhl se ke dveřím. Začal zvonit a bouchat do dveří. „Rodrigo!! Otevři ty dveře!“křičel. „No tak Rodrigo! Já ty dveře vyrazím, jestli mi neotevřeš!“ zkoušel to marně Carlo. Dveře byly stále zavřené a Carlo začínal být zoufalý. Tak se Carlo trochu rozeběhl a pokusil se vyrazit dveře. Až na potřetí se mu to povedlo a Carlo rychle vběhl do domu a začal prohledávat místnost po místnosti. Nikde, ale Rodriga neviděl. Po chvíli přišel ke koupelně, kde uviděl Rodriga. Ležel tam na zemi s fotkou v ruce a brečel. Carlo se k němu rozběhl. „Rodrigo! Víš, jak si mě vyděsil?“ řekl Carlo ještě stále s vystrašeným hlasem. Rodrigo nic neříkal, jen brečel a fotku stále pevně držel v rukou. Carlo se k němu posadil. „Rodrigo, ani nevíš jak moc mi je líto co se stalo, ale ty musíš žít dál. Paloma by si to tak určitě přála,“ snaží se ho utěšit. „Přála? Jak mám žít s vědomím toho, že za to všechno můžu já? Ty nevíš jak mi je! Kdybych se nechoval jako pitomec, ona mohla žít!“ řekl zoufale Rodrigo. Carlo tam jen seděl a dál už nic neřekl. Věděl, že s tímhle se musí poprat sám. Jediné co musí udělat je to, že ho nemůže nechat samotného.

Miami, Florida
„Miluju tě, Danieli,“ usmála se Catalina. „Já tebe taky,“ řekl s úsměvem. „Nepůjdeme si někam dát oběd?“ zeptala se Catalina. „Ano, ale ještě před tím ti chci říct, že na dnešní večer mám pro tebe obrovské překvapení,“ usmál se a vzal ji za ruku směrem k restauraci. „Překvapení? To mi říkáš jen tak?“ zasmála se Catalina. „Uvidíš večer,“ smál se a táhl ji dál za ruku.

Mexiko city
Melanie právě seděla v na gauči a prohlížela si fotky, které nafotila, když ji zrovna zazvonil telefon.
„Ahoj tati,“ řekne do telefonu klidně. „Ahoj, Mel, potřebuji od tebe laskavost,“ řekl Carlo zoufale do telefonu. „Tati jestli jde o focení, tak na to předem zapomeň,“ upozornila ho Melanie. „Ne, o to teď nejde. Jde o Rodriga,“ řekne do telefonu. „O Rodriga? Co je s ním?“ zeptá se. „Stalo se něco strašného. Paloma měla nehodu a zemřela,“ sdělí ji otec. „Proboha! A jak je na tom Rodrigo?“ vyděšeně se zeptala a postavila se. „Špatně, moc dobře víš, jak moc ji miloval. Právě proto, potřebuji tvoji pomoc. Nemůžu nechat Rodriga samotného a za hodinu mám poradu, na které musím být. Proto, bych potřeboval, abys sem přijela a byla tu s ním. Je nebezpečné, aby byl sám…“ odmlčel se a čekal na odpověď. „Samozřejmě, že tam přijedu. Počkej tam na mě už tam jedu,“ rychle zavěsila telefon a vydala se směrem k východu.

Natasha právě jela autem do práce. Byla šťastná, protože si byla jistá, že bude lepší než Cristina. Po chvíli zastavila a vystoupila z auta. Ještě před tím, než dorazí do práce, si musí koupit nové šaty. Vydala se směrem k obchodu. Měla vysoké podpatky a kráčela jako královna. Ještě než stihla dojít k obchodu, tak do ni narazilo děvče, které drželo v ruce čokoládovou zmrzlinu. A jak do ni narazilo, zmrzlina, kterou drželo v ruce skončila přímo na její černé drahé a krásné sukni! Natashy výraz se po chvíli změnil, ve výraz plný hněvu a nenávisti. Děvčátko na ni pohlédlo s pohledem, plný zoufalství. Než stihla Natasha cokoliv říct, děvčátko už doběhl její otec. „Moc se vám omlouvám, slečno. Moje dcera je trochu zbrklá,“ řekne vyděšeně Jeremy, který se vydal se svoji dcerou na výlet. „Víte vy vůbec, kolik taková sukně stojí?“vykřikne naštvaně Natasha. „Vážně mě to moc drzí, je to ještě dítě, a pokud jde o tu sukni, tak vám ji zaplatím,“ snaží se situaci uklidnit. „Zaplatit? Nepovídejte, že na takovou sukni máte! Já sem za ni dala půlku svého platu!“ vpálí mu do obličeje naštvaně. „Možná vám to nebudu moci zaplatit hned, ale postupně bych vám to určitě splatil,“ snaží se obhajovat. „Nestojím o žádné vaše peníze,“ rozkřikne se a pokusila se odejít. On ji však vstoupil do cesty. „Víte co? Možná vám nemůžu koupit tak luxusní sukni, jakou máte právě na sobě, ale mohu se alespoň pokusit napravit to, co moje dcera nešťastně zavinila. Než stačila říct jedinou námitku, popadl ji za ruku a táhl ji i se svoji dcerou pryč.

Miami, Florida
Daniel a Catalina právě seděli v restauraci a obědvali. Zamilovaně se na sebe dívali a dávali si navzájem do pusy. Catalina se už moc těšila na večer. „No tak, řekni mi, co nás čeká večer, ani nevíš, jak moc jsem zvědavá!“ naléhá Catalina. „Neřeknu je to překvapení a už toho nech, stejnak ti to neřeknu. Jediné co ti mohu říct, je to, že to bude ten nejúžasnější večer tvého života!“ usměje se a políbí ji.

Mexiko city
Melanie přišla do Rodrigova bytu. Tam se rozloučila s otcem a šla k Rodrigovi, který už seděl v obýváku a popíjel alkohol. Melanie ho nepozdravila, věděla, že by to nemělo cenu. Posadila se vedle něj a podívala se na něj. Rodrigo se na ni jen nepodíval, jen popíjel a brečel. 

„Tati už jsi slyšel, co se stalo?“ přiběhla Elena za svým otcem. „Ne, co se stalo?“ zeptá se a upře na ni svůj pohled. „Vzpomínáš si, jak u nás byl včera Pan Rodrigo a jeho manželka Paloma?“ zeptala se svého otce. „Samozřejmě, že ano, Eleno! Zas tak špatnou paměť nemám. A co je s nimi?“ řekl a vstal. „No nevím přesně, co se stalo, jediné co mi řekla slečna Melanie, bylo to, že měla Paloma nehodu a zemřela,“ řekne smutně a posadí se. „Nehodu? Proboha… tady se dějí teda hrozně věci!“ postěžuje si Santiago a zase se posadí.

Rodrigo stále pil a pil. Melanie to nevydržela a skleničku mu vzala z ruky. Rodrigo byl už tak opilý, že nemohl ani pořádně stát. „To už by stačilo, Rodrigo. Pro dnešek už žádný alkohol,“ řekla Melanie a vzala Rodriga a pomohla mu vstát a odváděla ho pomalu do ložnice, aby se z toho mohl vyspat. „Nech mě na pokoji! Já chci jen umřít a jít za svoji Palomou!“ řekne zoufale Rodrigo. Melanie zrovna vešla celá udýchaná s Rodrigem do jeho pokoje. Tam ho povalila na postel a posadila se na kraj postele, kde počkala, až usnul. Dívala se na to, jak spí a po chvíli si klekla k jeho posteli a pohladila ho po tváři. Naklonila se k němu, když v tu chvíli ji vzal za ruku. „Palomo! Ty si se vrátila!“ řekl skoro neschopen slova. Ještě než stačila Melanie něco říct tak ji políbil na ústa.

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1177 | 35%)
Ne (1112 | 33%)

Máte zájem o další jednorázovky?

Ano určitě! (1065 | 25%)
Občas... (1022 | 24%)
Ne... (1043 | 25%)
Harry Potter: Severus SNape byl pravděpodobně ten nejstatečnější muž, jakého jsem kdy znal.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one