Vítejte na stránce věnované především páru HG/SS.
Byl zrovna podzim a venku pršelo. Harry Potter seděl v kuchyni a četl si noviny. Ginny Potterová, která byla již dva měsíce manželkou Harryho zrovna vařila večeři. Nikdo z nich nic neříkal. V místnosti bylo naprosté ticho. Byly slyšet jen kapky deště padající na okno. Po chvíli se ozvalo zaťukání na dveře. Harry vstal a odložil noviny. Když otevřel dveře, spařil osobu, kterou by tu nikdy nečekal. Za dveřmi stál totiž samotný Severus Snape. Harry se nezmohl ani na jediné slovo. Nastalo ohromné ticho. Až po chvíli Harry promluvil:
„Co vy tady děláte?“ jeho tón hlasu nebyl zrovna moc příjemný, ale než si to stihl uvědomit, tak Snape promluvil.
„Možná by bylo nejlepší jako první pozdravit, ale to vás asi doposud nikdo nenaučil nebo se mýlím, pane Pottere?“ nasadil svůj obvyklý ironický úsměv.
„Promiňte, ale jaksi jste mě zaskočil,“ na nic jiného se už nezmohl.
„To se dalo čekat, ale nebylo by lepší se bavit někde více v soukromí než tady mezi dveřmi?“ pohledem zavadil do místnosti.
„Samozřejmě, jen pojďte dál. Můžeme si promluvit v pracovně, tam nás nebude nikdo vyrušovat,“ pomalu zamířil po schodech nahoru do pracovny. V pracovně byl pořádek a na stěnách visely obrazy. Harry se posadil a vyzval Snapea, aby se také posadil. Severus Snape si ho prohlížel přísným pohledem, ale nakonec se rozhodl ticho přerušit.
„Jistě jste zvědav, co dělám na návštěvě zrovna u vás, pane Pottere. Bohužel nemám náladu na vysvětlování, spokojte se s tím, že jsem za vámi přišel jen z jediného důvodu, který není zas tak těžké pochopit. Potřeboval bych vaši pomoc.“ Po chvíli Harry promluvil:
„Pomoc? Ode mě? A jak vám mohu pomoci?“ Harry se na něj díval jako, kdyby se zbláznil.
„Ano, slyšel jste dobře. Jak jistě víte, každý si myslí, že jsem zemřel a neptejte se na to, proč jsem živý, stejně vám to neřeknu. Potřeboval bych u vás strávit pár dní, jelikož potřebuji být v blízkosti kouzelnické rodiny a nejlepší osoba, která se pro tento úkol hodí, jste vy. Jestli mi chcete odmítnout pomoci, řekněte to hned a já zase půjdu pryč,“ prohlásil tvrdým hlasem. Harry nemohl uvěřit tomu, co slyšel, ale pomoci mu odmítnout nemohl a to hlavně proto, že on mu v minulosti pomohl tolikrát, aniž by o tom věděl.
„Dobrá, můžete tady zůstat.“ Když to dořekl, vstal a přešel k oknu.
„Skvělé, jen o mé přítomnosti nikomu neříkejte, samozřejmě kromě vaší ženy.“ Harry kývl hlavou a odešel dolů do kuchyně říct Ginny, že mají hosta. Severus Snape byl stále v pracovně a seděl. Po chvíli vstal a začal se procházet po místnosti. Po chvíli uslyšel zvonek. Nevšímal si ho, ale za okamžik se otevřeli dveře a v nich stála Hermiona Grangerová. Když ho Hermiona uviděla, málem ztratila rovnováhu. Chvíli na něj mlčky zírala a až potom se vzpamatovala.
„Vy?“ zeptala se a postoupila pár kroků dopředu.
„Ano, já. Máte snad něco proti mé přítomnosti zde v domě?“ zeptal se svým tvrdým obvyklým hlasem.
„Ne, ale Harry…“ než to stihla doříct, vpadl ji do řeči.
„Pan Potter, moji přítomnost schválil, jestli máte ovšem něco proti, vyřiďte si to s ním,“ s těmito slovy se posadil. Po chvíli do místnosti vpadl Harry.
„Promiň, Hermiono, já nevěděl, že si přišla, až teď mi to řekla Ginny,“ opřel se o zeď a brouzdal pohledem mezi Hermionou a Snapem.
„Pane Pottere, mám takový pocit, že jste špatně pochopil to, na čem jsme se domluvili,“ sjel ho ostrým pohledem.
„Moc se omlouvám, nešlo tomu zabránit, než jsem stačil Ginny o vás říct, Hermiona přišla a Ginny ji poslala do pracovny, když mi o tom řekla, bylo už pozdě,“ Harry se podíval na Hermionu.
„Harry, potřebuji s tebou naléhavě mluvit, ale nevím, jestli za takových okolností je to vhodné,“ směrem se podívala na Snapea.
„Můžeme si promluvit ve vedlejší místnosti,“ kývl hlavou a otevřel dveře. Když odešli, Snape jen zakroutil hlavou a zadíval se směrem k oknu. Hermiona s Harrym vešli do místnosti a Hermiona se na něj podívala a jen se zeptala:
„Co ten tu proboha dělá?“ zeptala se a posadila se na volnou židli.
„Potřeboval pomoc no, ale to teď není důležité. S čím ti můžu pomoci?“ snažil se co nejvíce ignorovat téma Snape. „Potřebovala jsem si jen s někým promluvit, protože se cítím hrozně,“ povzdechla si a dala si ruce do dlaní.
„Proč? Co se stalo?“ přešel k ní a objal ji.
„Víš, pohádala jsem se s našima. Dá se říct, že se s nimi hádám v poslední době pořád, ale oni mě nedokážou pochopit a já nevím, co mám dělat. Už to tam dál nevydržím,“ při těchto slovech se rozplakala.
„Hermiona a co kdybys od nich odešla? Aspoň na nějaký čas?“ snažil se ji utěšit a při tom ji podal kapesník.
„O tom jsem také uvažovala, ale já nemám kam jinam jít a kromě toho, já nehodlám někoho dalšího obtěžovat,“ utřela si slzy a vysmrkala se.
„Vždyť můžeš zůstat tady,“ posadil se vedle ní a podíval se jí do očí.
„To myslíš vážně? Vždyť je tu Snape a ještě, abych tu byla já?“ schovala si kapesník do kapsy a hleděla do země.
„Nám to nevadí, Hermiono. Proč by mělo? Víš, kolikrát si nám v minulosti pomohla? Nebýt tebe už bych možná ani nebyl naživu,“ vstal a přešel k oknu.
„Já vím, ale tohle je něco jiného,“ smutně řekla.
„Ne není, řeknu Ginny a ona ti nachystá pokoj, ji to určitě vadit nebude,“ řekl hlasem, který odmítá jakékoliv protesty. Za okamžik do místnosti přišla Ginny.
„Ginny, dobře, že jsi tady. Hermiona má teď nějaké problémy doma a mě napadlo, že by mohla zůstat u nás, co ty na to říkáš?“ Harry obrátil pohled na Ginny a přešel k ní.
„Samozřejmě jdu ji připravit pokoj, ale jen jestli ji nebude vadit, že bude mít pokoj zrovna vedle Snapea,“ hodila pohledem po Hermioně.
„Ne, to určitě ne. Nedělejte si se mnou starosti, je mi jedno, kde budu spát,“ na její tváři se objevil drobný úsměv. Ginny mezitím odešla nachystat Hermioně a Snapeovi pokoj a Harry s Hermionou zase zůstali sami.
„Jste moc hodní, že mě tu necháte, zítra si zajedu domů pro věci, dnes už nemám náladu se s nimi zase hádat,“ při těchto slovech ji zmizel úsměv z tváře.
„No uvidíš, to bude dobré. Jestli budeš chtít, můžu jít s tebou nebo může jít Ginny,“ hodil po ní drobný úsměv.
„Ne to je dobrý, zvládnu to, ale děkuju,“ usmála se.
„Co tady vůbec dělá Snape?“ zeptala se po chvíli.
„Snape? Neznám důvod, ale potřeboval pomoci a já mu to nemohl odmítnout, protože mu toho dlužím hodně. Netroufl jsem se ho zeptat na důvody a na to jak je možné, že je naživu, sama dobře víš, jaký on je,“ pokrčil rameny.
„Stejně je to divné, přece jsme ho viděli umírat. Vše to vypadalo tak skutečně,“ povzdechla si a zamyslela se.
„Červíček taky dokázal perfektně zahrát svoji smrt,“ namítl.
„Harry, ale to bylo něco jiného, u Červíčka byl nalezen pouze prst, ale my viděli jeho mrtvé tělo,“ přešla ke knihovně a začala si prohlížet knihy.
„Snape je, ale výborný v lektvarech a v podobných věcech. Mohl si pomoci třeba nějakým…“ než to stihl doříct, Hermiona mu skočila do řeči.
„Harry já nikdy neslyšela o ničem takovém a nevěřím tomu, že něco takového existuje, kdyby ano tak už by si tu na mrtvého mohl hrát kdokoli,“ vzala jednu knihu z poličky a začala v ni listovat. „Teď není zrovna vhodná doba, to probírat, necháme toto téma na zítra a kromě toho Snape tu teď pár dní bude také, možná se něco dozvíme,“ odešel od okna a posadil se. Dveře se otevřely a v nich se objevila Ginny.
„Hermiono, pokoj máš připravený, tak až si budeš chtít jít lehnout, můžeš,“ pousmála se a posadila se vedle Harryho. „Děkuju,“ zavřela knihu a vrátila ji zpátky do police.
„Kde je vůbec Snape?“ zeptal se Harry.
„Nevím asi si šel lehnout. Viděla jsem, jak zachází do pokoje,“ odpověděla Ginny a podívala se na Hermionu.
„Já už si také půjdu lehnout, jsem dnes nějaká utahaná. Dobrou noc,“ s těmito slovy přešla ke dveřím. Popřáli ji dobrou noc a odešla. Když procházela kolem pokoje Snapea zahleděla se na dveře a pak zase pokračovala dál do svého pokoje. Když otevřela dveře do svého pokoje, oddechla si a porozhlédla se po pokoji. V tu chvíli si všimla postavy sedící v rohu u malého stolečku. Byl to Severus Snape.
20.12.2014 16:44:46
Mausss

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1177 | 35%)
Ne (1112 | 33%)

Máte zájem o další jednorázovky?

Ano určitě! (1065 | 25%)
Občas... (1022 | 24%)
Ne... (1043 | 25%)
Harry Potter: Severus SNape byl pravděpodobně ten nejstatečnější muž, jakého jsem kdy znal.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one